Cítíte se často smutní, osamělí nebo vylekaní, přestože pro to není žádný viditelný důvod? Potlačujete své emoce, abyste později vybuchli? Pokud jsou vaše reakce neúměrné situacím, možná se ozývá vaše zraněné nebo rozzlobené vnitřní dítě. Tento článek vám pomůže pochopit tyto reakce a nabízí cvičení, která podpoří vaše šťastné vnitřní dítě. 

Prozkoumejte své vnitřní dítě

V dospělosti často pramení intenzivní emoce z neuspokojených potřeb z dětství. Každá silná reakce může odrážet stará zranění. Zkušenosti jako odmítnutí, zanedbání, ostuda či nespravedlnost se ukládají jak v těle, tak v psychice a mohou se tak dál projevovat.

Podle Younga (2005) existuje několik klíčových potřeb, které musí být v dětství naplněny: pocit bezpečí a přijetí, autonomie, svoboda projevu, stanovení hranic a hra. Nepodaří-li se tyto potřeby naplnit, vznikají tzv. maladaptivní schémata.

V dospělosti se tyto neuspokojené potřeby mohou manifestovat v přehnaných nebo nepřiměřených reakcích. Během běžných konfliktů, ve vztazích, při kritice nebo v situacích nejistoty se aktivují emoční vzorce z dětství, které se projevují, když dítě nedostalo to, co potřebovalo. Výsledkem bývá přecitlivělost, stažení se, agresivita nebo pocit prázdnoty – často bez zjevné příčiny. A právě to jsou momenty, kdy vnitřní dítě vyzývá k pozornosti a laskavému přijetí.

Cítíte se zraněně nebo máte vztek? 

Když se dostanete do situace, kterou vnímáte jako ohrožení svých základních potřeb, vaše reakce může být daleko intenzivnější a emocionálnější, než by odpovídalo závažnosti situace. Podobně jako malé dítě, i vy se můžete cítit přemoženi emocemi, s omezenou schopností nahlížet na věci z jiného úhlu a bez možnosti vcítit se do pocitů ostatních. V těchto chvílích ztrácíte kontrolu nad svými emocemi a reakcemi na okolní svět. Když reagujete jako zraněné dítě, obvykle se objevují následující témata: 

• Opuštění a nestabilita mohou vyvolat silný pocit osamělosti, i když jste obklopeni lidmi. Pokud toto prožíváte, může to souviset s opuštěním v dětství, například ztrátou rodiče, častými změnami pěstounských rodin nebo ztrátou kontaktu s jedním z rodičů. 
• Nedůvěra a pocit zneužití mohou pramenit z pocitu ohrožení, strachu z ublížení od ostatních a potřeby být neustále ve střehu. Tento stav často souvisí s negativními zkušenostmi z dětství, jako je šikana nebo zneužívání nebo jiné špané zacházení. 
• Méněcennost a hanba zahrnují pocity nedostatečnosti, strach z nedocenění a touhu po respektu. Tyto pocity mohou pramenit z minulých zkušeností s kritikou, odmítnutím nebo ponížením. 
• Sociální izolace a odcizení se projevují pocitem nepatřičnosti a vyloučení. Můžete se cítit jako outsider kvůli častému stěhování, náboženské příslušnosti rodičů nebo jako černá ovce rodiny. 
• Emoční zanedbávání může vést k pocitu, že si nezasloužíte lásku od ostatních. Pokud vás toto téma oslovuje, pravděpodobně si myslíte, že vaše dětství nebylo zásadně problematické, ale přesto jste postrádali lásku a péči, což ovlivnilo vaše pocity bezpečí a jistoty. 

Závislost / Spoluzávislost

Cítíte se neschopní jednat samostatně, nebo se obáváte dělat rozhodnutí a často přenášíte odpovědnost na druhé, rodiče či partnera? Možná nemáte ani jasno v tom, co skutečně chcete nebo jaké názory zastáváte. Pokud se s tímto problémem potýkáte, je pravděpodobné, že jste v dětství nebyli dostatečně podporováni v rozvoji samostatnosti a rozhodování.

Když reagujete jako rozhněvané dítě, převládají ve vás pocity hněvu, podrážděnosti, impulzivity a tvrdohlavosti, někdy dokonce i chování, které naznačuje rozmazlenost či neukázněnost. Tyto reakce často vycházejí z pocitu, že vaše potřeby nejsou dostatečně zohledňovány. Vaše reakce bývají nepřiměřené situacím a nezohledňují pocity ostatních ani důsledky vašeho chování. Pak se u vás mohou projevovat následující pocity:

• Podrážděnost nebo hněv pramení z nenaplněných emocionálních potřeb, jako je pozornost, láska nebo uznání. Můžete reagovat silně na požadavky a obviňovat, nebo své pocity potlačovat a vyjadřovat nepřímo, například zamrzutým chováním.  
• Zuřivost může vést ke ztrátě kontroly, rozbíjení věcí a zranění ostatních. 
• Impulzivnost znamená jednat bez ohledu na ostatní nebo následky. Pokud se s tímto chováním ztotožňujete, může to souviset s nedostatkem hranic v dětství nebo s tím, co vám říkali rodiče. 
• Tvrdohlavost může vzniknout pocitem, že ostatní nerespektují vaši nezávislost a dělají věci bez vašeho souhlasu. Projevuje se pocity nespravedlivého zacházení a hněvem, který nemusíte vyjadřovat přímo, ale například stažením se do sebe. 
• Neukázněnost se projevuje neschopností dokončit nudné úkoly a chronickou prokrastinací, což brání v dosahování důležitých cílů. Tato situace naznačuje nedostatek tolerance vůči frustracím spojenými s užitečnými úkoly. 
• Rozmazlenost se projevuje urážlivostí, když si člověk nemůže prosadit svou vůli. Důvodem může být nedostatek hranic v dětství. 

Spojte se se svým vnitřním dítětem

Spojení s vaším vnitřním dítětem může být obtížné, zejména pokud máte omezené vzpomínky na dětství nebo je vědomě potlačujete. Pochopení potřeb vašeho vnitřního dítěte je základem pro zlepšení péče o sebe. Spojení s vnitřním dítětem si vyžaduje laskavost a odvahu.

Cvičení: Pro lepší porozumění svému vnitřnímu dítěti jsme pro vás připravili následující otázky. Tip: Dejte této stránce svého JÁ nějaké jméno, například Malá holčička doplňte své jméno, Rozzlobený chlapeček ... nebo Rozmazlená princezna... 

• Proč se vaše vnitřní dítě cítí zraněné nebo rozzlobené? Proč se tak cítí?
• Jak se v takových chvílích cítíte vy?
• Jaký máte názor na tuto situaci?
• Jaké vzpomínky nebo obrazy se vám vybaví?
• Co cítíte ve svém těle a v jakých tělesných oblastech se projevují?
• Jak reagujete na ostatní lidi a co děláte?
• Co vlastně potřebujete - o co vám jde?
• Zajišťuje vaše současné chování, že dostáváte to, co potřebujete?
• Jaké jsou výhody a nevýhody tohoto vašeho chování?

Při zpracovávání těžkých zážitků z dětství může být užitečné představit si, jak vy, jako "dospělé já", pomáháte - vychováváte s láskou a přijetím - své "malé já". Představte si nejlepší verzi svého dospělého já - co dělá, jak se vyadřuje, jak se chová k sobě k druhým - s respektem, úctou a laskavostí. Jde o to, nevytvářet další zbytečné konflikty.  Co si pod tímto chováním představujete?

• Jak chování svého nejlepšího já - můžete začlenit do svého současného života?
• Co byste nyní mohli udělat pro to, abyste se o "malé já" lépe starali?

Procvičujte si ve své fantazii alternativní chování. Na budoucí náročné situace se můžete připravit tím, že si představíte, že v dané situaci budete reagovat jinak, než byste normálně reagovali.

Uzdravení začíná laskavostí

Uzdravit vztah ke svému vnitřnímu dítěti není o vině nebo dokonalosti. Je o pochopení, laskavosti a odvaze měnit vnitřní programy a vzorce chování. Nebojte se požádat o pomoc. Individuální terapie vám mohou pomoci tento vztah proměnit.

Pokud se vás téma vnitřního dítěte dotýká na: www.terapeutickenastroje.cz najdete kurz Mapa vztahů, který vás povede nejen vztahy s ostatními, ale i vztahem s vaším vnitřním dítětem. Kurz je individuální nebo skupinový. 

Přejeme vám spokojené dny Dana Stříbrská 🌷 Lenka Šakti

Chcete se na něco zeptat? Kontaktovat nás můžete i Online zprávou